Hɛkʊ nɛ Hɛkʊ Alɩwaatʊ

Pɩlɩɩna Wikipediya
(Papɩsɩna-kɛ nɛ ɖooo Hɛkʊ nɛ Hɛkʊ Alɩwaatʊ (Moyen Age))

Hɛkʊ nɛ Hɛkʊ Alɩwaatʊ kɛ Eerɔpʊ tɛ canaʊ tɔm alɩwaatʊ. Alɩwaatʊ ndʊ tɩpaɣzɩna kpaɣɖʊ 5 pʊwolo pɩtalɩ kpaɣɖʊ 15. Kpaɣɖʊ ŋgʊ kɩ-tɛ alɩwaatʊ taa Room Wɩsɩ Ɖɩɖʊyɛ tɛ Ampiiri paɣzɩ tɔlʊʊ nɛ kɩtɛzɩ tɛŋgɛlɛɛ Ɖanʊʊ lʊlʊʊ alɩwaatʊ nɛ kajalaɣ ñɩnʊʊ nɛ natʊ sɔsɔtʊ alɩwaatʊ.

Wɛɛ anaa awɛ kɩbɩnjaazɩ alɩwaatʊ nɛ alɩwaatʊ kɩfatʊ pɛ-hɛkʊ taa, alɩwaatʊ ndʊ pɛtɛyɩ-tʊ pʊɖɔɔ. Ɖɩnaɣ hayi Alɩwaatʊ Kɩmaɣnatʊ (kpaɣɖʊ 6 ŋtalɩ 10 ŋgʊ), hɛkʊ Alɩwaatʊ Kɩmaɣnatʊ (kpaɣɖʊ 11 ŋtalɩ 13 ŋgʊ) nɛ kɩɖɩnatʊ Alɩwaatʊ Kɩmaɣnatʊ (kpaɣɖʊ 14 ŋtalɩ 15 ŋgʊ).

Ɛyaa kɩɩɖɔʊ nɛ tɛtʊ sɔsɔtʊ kɩɩɖɔʊ nɛ ɛyaa sʊʊ nɛ lɩʊ kɛ kɩbɩnjaazɩ kɩɖɩnaʊ alɩwaatʊ taa wɛ halɩ pɩkɔɔ pɩtalɩ hayi Kɩmaɣnaʊ Alɩwaatʊ nɛ ɛyaa mɛɛsa tokuli waa sʊʊ nɛ pasɩɩ kewiisi kɩfasɩ kɛ Room Wɩsɩ Ɖɩɖʊyɛ ajɛyɛ kɩbɩna lonaa taa. Paa yee alɩwaatʊ ndʊ tɩ-taa lɛɛzɩtʊ ɛlaba pɩlɩna ɛyaa ɛsakuliye cɔlɔ kɔyɔ, patapɩzɩɣ patʊɣʊ pa-tɩ nɛ kɩbɩnjaazɩ cɔlɔ tɛ ŋgʊ. Room Ampiri wɩsɩ ɖɩlɩyɛ taa hɔɔlʊʊ ŋgʊ kɩɩna tɛtʊ ñamsʊʊ tɛ tɩlasɩ yɔ kɩɩwɛna ɖoŋ sɔsɔŋ nɩɩyɛ pɛ-ɛjaɖɛ taa nɛ payaɣ-ɖɩ se Ampiri Pɩzantɛ.

Alɩwaatʊ ndʊ tɩ-taa kilesa kɩ-tɛ ajɛyɛ sakɩyɛ Wɩsɩ Ɖɩlɩyɛ kɩmaɣnɩyɛ taa nɛ Afrika nɛ Hayi kiŋ pɩtɩŋna malɩŋ ɛsɔ sɛtʊ ñʊŋ tɩ-naa kpaɣɖʊ 7 alɩwaatʊ taa. Wɩsɩ Ɖɩdʊyɛ taa lɛ, kewiisi ajɛyɛ naayɛ mʊwaaɣ Room paɣtʊ naa sakɩyɛ, pɩ-tɛ alɩwaatʊ ndʊ tɩ-taa lɛ, Krɩstʊ ɛsɔ sɛtʊ aŋgba kaaɖɩna a-tɩ cɛyʊʊ nɛ amaɣ maacɔ yaa mʊwanɩ waa ɛsɔ sɛtʊ kuduyuŋ.

Frankɩ waa kewiyaɣ ɖɛzɩtʊ alɩwaatʊ, ɛyaa mba paɖanɩ fezuu Wɩsɩ Ɖɩɖʊyɛ taa Krɩstʊ ñɩma tɛ Ampiri kɛ kpaɣɖʊ 9 alɩwaatʊ taa pʊcɔ kɩkɛsɩ kɩ-tɩ pɩlɩna Hayi yɔɔ Vikings waa tɛ yoŋ nɛ Hɔŋirii mba tɛ yoŋ nɛ Wɩsɩ ɖɩlɩyɛ taa yɔɔ kiŋ nɛ malɩŋ tɛ ñɩŋ nɛ Haɖɛ yɔɔ kiŋ.

Pɩnaɣ kudoku wayi lɛ, kpaɣna Alɩwaatʊ kɩmaɣnatʊ hɛkʊ taa ndʊ taa lɛ, Eerɔpʊ ajɛyɛ taa ɛyaa ɖɔ piŋ pɩtɩŋna lɛɛzʊʊ kpɛlɩ nɛ kpɛlɩ tɩlɩtʊ yɔɔ, mbʊ piyeba nɛ pehikiɣ tɔɔnasɩ sakɩyɛ haɖaʊ hɔɔlʊʊ taa.