Iizilaam

Pɩlɩɩna Wikipediya

Kutokoli n̄ɩma tɛ Ɛsɔ sɛtʋ payaɣ se, Izilaam. Se, ɖɔ-cɔzɔ AbrɩhamƐsɔ sɛtʋ lɛ. Pɛ-Ɛsɔtɔm takayaɣ kiɖeɖeɣ payaɣ se, "Kooraɣ". Tɔm ndʋ Ɛsɔ heyi lɔɔyaɣ tʋ Mahome yɔ pama ka-taa. Kutokoli n̄ɩma cɔlɔ lɛ, Mahomee kɛŋna lɔɔyaɣ tʋ weyi Ɛsɔ tiyi wayɩ nɛ wayɩ yɔ. Etiyi-i Aarabi tɛtʋ taa kpaɖʋʋ lʋbɛ n̄ɩŋgʋ taa. Payaɣ weyi ɛwɛ Izilaam ŋgbɛyɛ taa yɔ se, kutokoli tʋ. Izilaam ŋgbɛyɛ wɩlɩɣ se, Ɛsɔ kʋɖʋm ɖeke koŋ wɛna. Mbʋʋ payaɣ se, "tawhid". Eɖeke koŋ ɛ-tɛɛ pʋwɛɛ se, ɛyʋ eluŋ.

Kaaba

Kutokoli n̄ɩma sɔɔlaa se, pɛsɛɛ Ɛsɔ na Arabɩɩ kʊnʊŋ taa. Pɔtɔŋ se, ɖooo kiɖe tɛɛ lɛ, Ɛsɔ sɛtʋ ndʋʋ ɖɔ-cɔzɔnaa Aɖam nɛ Nowee pɛsɛɣa. Kutokoli n̄ɩma n̄ɔtɔŋ se, Yeesu nazarɛɛtɩ tʋ kɛ lɔɔyasɩ tɩnaa taa nɔɔyʋ. Pɔtɔŋ se, Ɛsɔ sɛtʋ ndʋ ɖɔɖɔ ɖɔ-cɔzɔ Abraham sɛɣa. Payaɣ Abraham nɛ aarabɩ kʋnʋŋ taa se, Ibrahim. Pɔyɔɔdɩ Ɛsɔtɔm takayaɣ kiɖeɖeɣ, "Kooraɣ" taa hɔɔlasɩ 4 nɛ 5 nɛ 6 n̄ɩnzɩ taa se, Ɛsɔ sɛtʋ ndʋ kɛŋna Ibrahim nʋmɔʋ. Pʋ-tɔbʋʋ se, "Allah" sɔɔlɩm yɔɔ ɖeke koŋ pʋwɛɛ se, ɛyʋ ɛla. Ɖɩnaɣ tɔm tʋnɛ hɔɔlasɩ 7 nɛ 8 nɛ 9 pa-taa.

Pama hɔɔlaɣ 10 n̄ɩŋga taa se, Ɛsɔ yɔɔdɩna nɛ pama aŋgba YuudaayismKrɩstiyaniism pa-takayasɩ kiɖeɖesi tɩŋa payɩ. Pɔyɔɔdɩ hɔɔlaɣ 11 taa se, pɛlɛɣsɩ kiɖe tɛɛ tɔm ndʋ Ɛsɔ yɔɔdaa nɛ pacalɩ maʋ yɔ. Ndʋʋ payaɣ se, "Suhuf-i-Ibrahim" ( pʋ-tɔbʋʋ se, tɔm ndʋ ndʋ Ɛsɔ heyi ɛ-lɩmɖʋyʋ Abraham nɛ pama-tʋ takayasɩ taa yɔ. Takayasɩ nzɩ nzɩɩ yɔ, "Tawrat" ( Pentateuque yaa torah payaɣ ḿbʋ), "Zabnur", takayasɩ nzɩ Daaviidi nɛ Salomon pamawa yɔ. Sɩwɛ ɛzɩ Keɣsi takayasɩ yɔ. Payaɣ takayaɣ lɛɛka se, "Injil" (Laŋhɛzɩyɛ tɔm).

AbujaNationalMosque

Takayaɣ kiɖeɖeɣ ŋga payaɣ se, "Kooraɣ" yɔ, ka-wayɩ lɛ, pama tɔm ndɩ ndɩ lɛɛtʋ ndʋ lɔɔyaɣ tʋ Mahomee yɔɔdaa yɔ takayasɩ lɛɛsɩ taa. Takayasɩ nzɩɩ payaɣ se, "hadiths". Ɛlɛ, Iizilam ŋgbɛyɛ pilinzi lɛɛsɩ takpaɣ takayasɩ ńzɩ nɛ sɩyaa pʋyʋ. "Kooraɣ" nɛ "hadiths" takayasɩ yebina nɛ Iizilam ŋgbɛyɛ n̄ɔ. Takayasɩ ńzɩ sɩ-taa paɣtʋ yɔɔ ŋgbɛyɛ ńɖɩ ɖɩ-taa n̄ɩma ɖɔŋ. Paɣtʋ ndʋʋ payaɣ se, "charia". Tʋtʋ wayɩ lɛ, paɣtʋ naalɛ lɛɛtʋ wɛɛ. Tʋtʋ lɛ, "ijma" nɛ "qiyas".

Pɩnaɣ 2010 n̄ɩŋga taa ŋgbɛyɛ nɖɩ payaɣ se, "Pew Research Center" yɔ, ɖɩn̄ɩnaa nɛ ɖɩna se, ɛyaa miiliyaarɩ waa 1,6 wɛna Iizilam ŋgbɛyɛ taa. Pʋ-tɔbʋʋ se, kedeŋa yɔɔ cɩnɛ, ɛyaa mɩnʋʋ yɔɔ lɛ, ɛyaa 23,4 wɛ ŋgbɛyɛ ńɖɩ ɖɩ-taa. Ɛsɔ sɛtʋ aŋgba wena an̄ɔ kedeŋa yɔɔ yɔ, Krɩstʋ nʋmɔʋ taa ɖɔm ŋgbɛyɛ kɩlɩna paɣlʋʋ, ɖɩ-wayɩ lɛ, Iizilam ŋgbɛyɛ tɩŋɩna nɛ ɖɩɖɩ wayɩ lɛ, Ɛɛnduuyism n̄ɩnɖɛ tɩŋ. Yuudaayism ŋgbɛyɛ cɩlɩna n̄ɔʋ kedeŋa yɔɔ cɩnɛ. Ɖɩ-wayɩ lɛ, Krɩstiyaniism ŋgbɛyɛ n̄ɔn̄ɔ nɛ ɖɩɖɩ wayɩ Iizilam ŋgbɛyɛ n̄ɔɔ. Nabʋyʋ tamsa aŋgba ana a-naadozo, mbʋʋ lɛ se, Ɛsɔ kʋɖʋm deke koŋ tɔm ayɔɔdʋʋ, ɖɔ-cɔzɔ Abraham tɛ Ɛsɔ.

Iizilam ŋgbɛyɛ wɛnɩ pilinz ndɩ ndɩ. Ɖi-piliŋa sɔsɔɔ payaɣ se, "Sunnism". Ɛyaa mɩnʋʋ mba pɛwɛ Iizilam ŋgbɛyɛ taa yɔ pa-taa lɛ, ɛyaa 80 yaa 85 wɛ "Sunnism" piliŋa taa. Piliŋa lɛɛka n̄ɛwɛɛ, kaka lɛ, "chiisme". IrakɩIranɩ pa-ajɛɛ taa piliŋa kanɛ kakɩlɩ tɔyʋʋ.