Azwanɩ Tɔʋʋ

Pɩlɩɩna Wikipediya
Asɩwanɩ Tɔʋʋ

Azɩwanɩ Tɔʋʋ kɛna lɩm tɛ nazɩyʋʋ tɔʋʋ. Pɩnaɣ 1970 ñɩŋa taa pɛtɛma tɔɔʋ ŋgʋ kɩ-maʋ. Pɔɔ ŋga, ka-ɖɩlɩyɛ maɣzɩtʋ kasɩna mɛtɛ waa kudokiŋ lʋbɛ mbʋ yɔ yee papaɣzɩna Azɩwanɩ tɔtʋ kɩpɩndʋ kɛnɛ yɔ. Nɛ pɩkpaʋ nɛ tɛtʋ sʋsɔtʋ taa yɔ, pɩpɩzɩɣ pɩtalɩ ɛzɩ mɛtɛ waa kudokiŋ hiu kɛ mbʋ yɔ kɛ Egipiti ɛjaɖɛ niili pɔɔ hɔɔlʋʋ taa.

Azɩwanɩ pɔɔ wɛ wazaɣ siŋŋ kedeŋa yɔɔ cɩnɛ. Kɛkɛna ñɩm sɔsɔm pɩdɩɩfɛyɩ ɛjaɖɛ nɖɩ kɛwɛ ɖɩ-taa yɔ ɖɩ-taa samaɣ. Pɔɔ ŋga ka-taa lɩm pɩzɩɣ pɩtalɩ ɛzɩ ɛbgɔŋ kudokiŋ 169 mɛtɛ waa kudokiŋ naadozo mbʋ yɔ.

Pʋcɔ nɛ pama Azwanɩ tɔtʋ tʋnɛ lɛ, Niili Pɔɔ kawadaɣ soŋaɣ alɩwaatʋ kpeekpe taa kɛ fɛɛŋ weyi ɛwɛ mʋzʋŋ yɔ ɛ-taa. Nɛ lɩm kawadaɣ ŋga kalɩna Afriki nɛ wɩsɩ ɖɩlɩyɛ hɔɔlʋʋ taa kiŋ. Lɩm kawadaɣ kanɛ yɔ, kɔkɔŋkaɣna mbʋ pɩhaɣ tɛtʋ mʋzʋŋ siŋŋ yɔ. Nɛ lɩm kawadaɣ kanɛ yɔ, kɛkpɛndɩɣna n̄ɩɣlɩm tɛtʋ sakɩyɛ nɛ kɛɖɛɣna.

Asɩwanɩ Tɔʋʋ

Pɩtɩŋɛ payɩ mbʋ yɔ, pɩhaɣ Niili fɛɛʋ tɛtʋ mʋzʋŋ pɩdɩɩfɛyɩɛ. Mʋzʋŋ ɛnɛ eyekina nɛ haɖaʋ tʋmɩyɛ wokina ɛsɩndaa niili hɔɔlʋʋ taa. Ɛlɛ fɛɛʋ kʋnɛ pʋwɛɛ se pefeŋ camɩyɛ kʋ-mʋzʋŋ ɛnʋ ɛ-yɔɔ camɩyɛ nɛ pʋcɔ pɩsatʋ haɖaʋ tʋmɩyɛ ɖɔ camɩyɛ nɛ pɩɖɛɛna ɛsɩndaa.