Siɣsiɣ wɛtʊ (Justice)

Pɩlɩɩna Wikipediya
‘’Justitia’’ (Maarten van Heemskerk, 1556)

Siɣsiɣ wɛtʊ (justice) kɛ lɛɣtʊ pɩlɩʊ ŋgʊ payaɣ se filozofii yɔ ki-piliŋa nakɛyɛ. Siɣsiɣ wɛtʊ kɛ ɖɔɖɔ tɔm hʊʊ pɩlɩʊ taa piliŋa. Pɩkɛ ɖɔɖɔ paɣtʊ ndʊ ɛyʊ tɩŋɩɣna tɩ-yɔɔ nɛ yoŋ nɛ helu helu wɛtʊ ɛtaawɛɛ ɛyaa hɛkʊ taa yɔ. Paɣtʊ natʊyʊ haɣ waɖɛ se ɛyʊ ɛlabʊ pʊyʊ nɛ pɩfɛyɩ ɖeu kɔyɔ, pɔhɔ ɛ-nɩŋgbaŋʊʊ nɛ wiɖiyi ɛtaatasɩ labʊ mbʊ ɛlaba nɛ pɩfɛyɩ ɖeu yɔ. Sɔsɔ Taalion kaɖʊ paɣtʊ natʊyʊ nɛ tɩhaɣ waɖɛ se ɛyʊ ɛsɛtɩ lɛlʊ nɩwaŋ nɩŋgbaŋʊʊ kɔyɔ, pʊwɛɛ se pɛsɛtɩ ɛnʊ ɖɔɖɔ ɛ-nɩwaŋ naŋgbaŋʊʊ. Yee nɔɔyʊ ɛlɩ lɛlʊ nɩwaŋ ɛsɩyɛ yɔ, pʊwɛɛ se palɩzɩ ɛnʊ ɖɔɖɔ nɩwaŋ ɛsɩyɛ. Pʊ-tɔbʊʊ se ɛzaɣtʊ ndʊ ɛyʊ lakɩ yɔ, ɛzaɣtʊ ndʊ ɖeyi ɖeyi pɛhɛyɩɣ-ɩ. Ɛlɛ, sɔnɔdaa paɖɩzɩ paɣtʊ ndʊ.

Paɣtʊ natʊyʊ ñɔyɔɔdʊʊ se pʊwɛɛ se pɛhɛyɩ paa weyi lɛ ɛ-tʊmɩyɛ yaa ɛ-lakasɩ kɩbanzɩ nasɩyɛ yɔɔ. Weyi ɛlakɩ tʊma pʊɖɔɔ yɔ pʊwɛɛ se pɛhɛyɩ-ɩ ɖɔɖɔ pʊɖɔɔ. Weyi ɛlɛ lakɩ tʊmɩyɛ ñɩɩɩ yɔ, pʊwɛɛ se pɛhɛyɩ-ɩ ɖɔɖɔ ñɩɩɩ. Mbʊʊ payaɣ siɣsiɣ wɛtʊ. Pɩfɛyɩ se mulum ɛwɛɛ hɔɔlʊʊ nakʊyʊ taa.

Pɔtɔŋʊʊ se siɣsiɣ wɛtʊ yɔ, pɩkɛ pʊyʊ kʊɖʊm kedeŋa kpeekpe taa. Pʊ-tɔbʊʊ anasaayɩnaa tɛ tɛtʊ taa siɣsiɣ wɛtʊ fɛyɩ ndɩ nɛ afrɩka tɛtʊ taa siɣsiɣ wɛtʊ. Paa mbʊʊ yɔ, ɛyaa mba pɛwɛ siɣsiɣ yɔ, pɛwɛ ndɩ ndɩ kpem. Pʊ-tɔbʊʊ se Tɔyɩ wɛ siɣsiɣ wɛʊ mbʊ yɔ pɩtɛkɛ mbʊʊ Kpacaa ñɛwɛ siɣsiɣ. Pɩtɩŋɛ mbʊ yɔ, pɩlɩɩna paa ɛyaa mba yaa paa ɛjaɖɛ nɖɩ ɖɩ-sɔnzɩ cɔlɔ yaa ɖɩ-paɣtʊ cɔlɔ. Pʊwɛ kpem se siɣsiɣ wɛtʊ ɛwɛɛ samaɣ taa nɛ ɛzakuliye hɔɔlʊʊ taa nɛ paa anɩ ɛpɩzɩ ɛcaɣ wezuu camɩyɛ. Pɩkɛ paɣtʊ se siɣsiɣ wɛtʊ ɛwɛɛ ɛyaa hɛkʊ taa nɛ pɩsa nɛ ɛyʊ ña yaa ɛɖɔ ɛjaɖɛ paɣtʊ yɔɔ camɩyɛ. Pʊwɛɛ se siɣsiɣ wɛtʊ ɛhɔ mba paañaŋ ɛjaɖɛ paɣtʊ yɔ.