Lɛlʊ

Pɩlɩɩna Wikipediya

Weyi ɛtɛkɛ-ŋ yɔ, ɛnʊʊ payaɣ se lɛlʊ. Ɛyaa lɛlaa tɩŋa. Pʊ-yɔɔ Takayaɣ mayʊ sɔsɔ, Ɖajaa Baudelaire yɔɔda se : « Ɛyʊ lɛlʊ pɩzɩɣ ɛkɛ n̄ɔ-cɔlɔ tʊ, ɛpɩzɩ ɛkɛ poliŋ taa tʊ » Yee mbʊ, ɛyʊ lɛlʊ tɩlʊʊ caɣ kaɖɛ pɩdɩɩfɛyɩ. Ɛyaa wɛnɩ lɩmaɣzɛ ndɩ ndɩ pɩlɩɩna ɛyʊ lɛlʊ yɔɔ tɔm yɔɔ. Mba payaɣ-wɛ se « Filoosɔɔfʊ waa yɔ, pa-lɩmaɣzɛ wɛ ndɩ nɛ caanaʊ sɔnzɩ laɖaa nɛ Ɛsɔ ŋgba nʊmɔʊ taa tɩŋɩyaa.

Filoosɔɔfʊ waa n̄ɔtɔŋ se pʊwɛɛ se ɛyʊ ɛtɩlɩ ɛ-tɩtɩŋa fayɩɩ nɛ pʊcɔ ɛpɩzɩ ɛtɩlɩ lɛlʊ. Pʊ-yɔɔ Filoosɔfʊ weyi payaɣ se Sartre yɔ, ɛlɛ tɔŋ se, ɛyʊ ɩlɩɣ ɛ-ɩ nɛ pʊcɔ ɛtɩlɩ lɛlʊ. Se pɩtɩŋa pɩ-taa, pʊcɔ nɛ ɛyʊ pɩsɩ ɛyʊ siŋŋ yaa pʊcɔ nɛ ɛyʊ caɣ wezuu lɛ, pʊpɔzʊʊ se lɛlʊ ɛwɛɛ. Pʊ-nʊmɔʊ taa ɖɔɖɔ Filoosɔɔfʊ lɛlʊ, weyi payaɣ se Emmanuel Lévinas yɔ, ɛtɔma se pʊpɔsʊʊ se ɛyʊ ɛn̄ɔtɩnɛ lɛlʊ nɛ ɛ nɛ ɩ paɖʊ taabalɩɛ nɛ pʊcɔ ɛpɩzɩ ɛtɩlɩ-ɩ. Filoosɔɔfʊ sɔsɔ Mildred Szymkowiak tasɩ yɔɔdʊʊ ɛyʊ lɛlʊ tɩlʊʊ tɔm taa se pɩkɛna mbʊ ɛyʊ n̄azʊʊ pɩ-taa kpem se ɛpɩzɩ ɛsɔɔlɩ lɛlʊ yɔ.

Ɛyʊ lɛlʊ tɩlʊʊ tɔm

Sʊsɔ Aristote tɔŋ ɖɔɖɔ se lɛlʊ wɛna-ɖʊ kɛdɛɖaɣ siŋŋ se ɖɩpɩzɩ ɖɩtɩlɩ ɖa-tɩ : « Ɛyʊ ɛɛpɩzɩɣ ɛtɩlɩ ɛ-tɩ yee lɛlʊ weyi ɛkɛ ɛ-taabalʊ yɔ, ɛfɛyɩ kɔyɔ. Ɛyʊ weyi ɛɛtɛɖɩɣ pʊyʊ yɔ, Lɛlʊ sɔɔlʊʊ wɛna-ɩ kɛdɛɖaɣ siŋŋ se pʊcɔ ɛpɩzɩ ɛtɩlɩ ɛ-tɩ.»