Joseph Staline

Pɩlɩɩna Wikipediya
Joseph Staline

Informa
Ɛ-ɛjaɖɛ Ruusii
Ɛ-tʋmɩyɛ Ɛjaɖɛ ñʋʋdʋ
Ɛ-ɖɩlʋlɩyɛ Gori, Tiflis Governorate, Caucasus Viceroyalty, Ruusii
E-efemiye kɩlʋlɩyɛ Saŋayɩŋ fenaɣ 18 wiye, pɩnaɣ 1878
Ɛ-ɖɩsɩbɩyɛ Kuntsevo Dacha, Kuntsevo, Mɔsɩkʊʊ (Moscou), Ruusii]
E-efemiye kɩsɩbɩyɛ Lakɩŋ fenaɣ 5 wiye, pɩnaɣ 1953
Staline (1943)

Joseph (Iossif) Vissarionovitch Djougachvili (géorgien kʊnʊŋ taa lɛ, იოსებ ბესარიონის ძე ჯუღაშვილი, Iosseb Bessarionis dze Djoughachvili, Rusii kʊnʊŋ taa lɛ, Иосиф Виссарионович Джугашвили), hɩɖɛ ɖɩnɛ pasɩmana-ɩ Joseph Staline (Иосиф Сталин) pɩtɩŋna ɛ-tɛ yɛlɩɣ yɔɔ lɛ, paya-ɩ se vojd (pʊ-tɔbʊʊ se ɖiyiyu), yaa ɛyaa samaɣ caa. Palʊla-ɩ saŋayɩŋ fenaɣ kɩyakʊ 18 pɩnaɣ 1878 ɛlɛ, ɛjaɖɛ kewiyaɣ hɩɖɛ taa lɛ, saŋayɩŋ fenaɣ kɩyakʊ 21 pɩnaɣ 1879 Gori (Ruusi Ampiiri taa, nɔɔnɔɔ Géorgie ɛjaɖɛ taa). Ɛsɩ lakɩŋ fenaɣ kɩyakʊ 5 pɩnaɣ 1953 Moscou, ɛɛkɛ kpɛndɛ ñɩm lɩmaɣzɩyɛ lɛɛzɩyʊ nɛ soviyetiki ɛjaɖɛ ñʊʊ tʊ ɛ-tɛ nɛ géorgienne kiŋ.

Ɛɛkɛ takayaɣ mayʊ Soviyetiki kpɛndɛ kewiyaɣ ŋgbɛyɛ taa kpaɣ nɛ pɩnaɣ 1922, e-ɖiya soviyetiki samaɣ kpɛndɛ ñɩm lɩmaɣza tɩnaa ŋgbɛyɛ kɩkpɛndɩyɛ (URSS) kpaɣ nɛ pɩnzɩ 1920 tɛmtʊ alɩwaatʊ taa pɩkɔɔ pɩtalɩ ɛ-sɩm. Ɛlaba ñazʊʊ lɩmaɣzɩyɛ tɔm ɛ-maɣmaɣ. Tɔm kɛdɩyaa ha-ɩ kpaɖʊ yɔɔ kpaɖʊ yɔɔ maɣzɩm ndɩ ndɩ nabʊyʊ mbʊ se ɛnʊ tɩna ɛyaa miiliyɔɔwaa naatozo ŋtalɩ nɩɩlɛ tɛ sɩm tɔm.

Pakʊmɩ-ɩ hɩɖɛ se Sosso (Iossef yaa Iosseb tɔm pee yɔɔ patʊwa) ɛ-pɩjatʊ wɛɛ taa, pʊwayi lɛ, peyele payaɣ-ɩ se Koba (géorgien sɔdʊʊ ɛyʊ nɔyʊ tɔmna mbʊ) ɛ-tɛ mɛɛsaɣ tɛɛ politiki kajalaɣ pɩnzɩ taa nɛ ɛ-ɛgbaɣtɩnaa. Pʊwayi ɖɔɖɔ ɛɖaɣnɩ hɩɖɛ sɛʊ se Staline, Ruusi tɔmpiye сталь (stal) yɔɔ pama-ɖɩ, pʊ-tɔbʊʊ se kaɖaɖa ñɩɣyʊ.

Staline caa, Vissarion Djougachvili, kaakɛ nataŋgbalaa ñɛyɩyʊ nɛ ehiɣ ñɩm camɩyɛ, ɛlɛ ɛkpaɣ ɛ-tɩ nɛ sʊlʊm. Ɛ-tɛ Géorgie nɛ Hayi yɔɔ haɖaa nabɛyɛ taa, Djougha (ɛ-hɩɖɛ lɛ, peeɖe). E-ɖoo Ekaterina Gavrilovna Gueladzé, ñaakɛ tɔɔlɩ ñɛyɩyʊ Ossétie tɛtʊ taa. Krɩstʊ tʊ siŋ, ɛ-walʊ kiza-ɩ, eseɣti ɛ-pɩyalʊ se ɛkɛ fada nɛ ɛɛpɩzɩɣ hɛyʊʊ e-sukuli yɔɔ. Staline evebutu taa, ɛ-ñɩma sʊʊ 10 Gori cɔjɔ naŋ habɩyɛ.

Agoza fenaɣ pɩnaɣ 1907 lɛ ewolo Londre ajɛyɛ samaɣ waɖɛ lɩmaɣzɩyɛ ñʊʊŋ tɩnaa kediizaɣ. Ɛpɩsaɣ lɛ, ɛtɩŋna Caama ɛjaɖɛ taa nɛ ɛkatɩ Lénine Leipzig. Ɖomaɣ fenaɣ kɩyakʊ 7 pɩnaɣ 1908 taa lɛ, pakpa-ɩ Bakou, paɖʊyɩ salaka peeɖe pɩkɔɔ pɩtalɩ pɩnaɣ 1908 nɛ pʊwayi lɛ, pɛkɛzɩɣ Vologda egeetiye. Pɩnaɣ 1908, pɛɖɛna-ɩ Solvytchegodsk tɛtʊ taa, pʊnɔʊ taa tomnaɣ yɔɔ takɩŋ takɩŋ kʊɖɔŋ kpayi. Ese lakɩŋ fenaɣ taa pɩnaɣ 1909. Agoza fenaɣ kɩyakʊ 5 pɩnaɣ 1912 pakpa-ɩ Saint-Pétersbourg. Pɛɖɛna-ɩ Sibérie, Narym tɛtʊ taa. Ese peeɖe salaŋ fenaɣ kɩyakʊ 13 nɛ ɛpɩsɩ Moscou.