Kɔlɔmɩŋ naadozo tʊ pilinzi mazʊʊ

Pɩlɩɩna Wikipediya

Kɔlɔmɩŋ naadozo tʊ pilinzi mazʊʊ. Kɔlɔmɩŋ naadozo tʊ pilinzi mazʊʊ (krɛkɩ kʊnʊŋ taa lɛ τρίγωνος / trígonos, pʊ-tɔbʊʊ se kɔlɔmɩŋ naadozo tʊ tɛ, nɛ μέτρον / métron, pʊ-tɔbʊʊ mazɩtʊ) pɩkɛ tʊʊzʊʊ piliŋa nakayɛ ŋga kalakɩ kɔlɔmɩŋ naadozo tʊ tɛ ɖalakɩŋ nɛ nɛ kɔlɔmɩŋ tʊmɩyɛ nɛ kɔlɔmɩŋ naadozo tʊ tɛ pilinzi mazʊʊ tʊmɩyɛ ɛzɩ kpaɣ mɔɔyɛ kujomuu, kɔsɩnɩsɩ nɛ kɔlɔmʊʊ tɛ ɖoli kʊyʊm tukunayʊ. Kɔlɔmɩŋ naadozo tʊ pilinzi mazʊʊ lɩ ɖooo Egipiti kɩbɩnʊʊ ɛyaa cɔlɔ, Mesopotami nɛ Indus fɛɛʊ taa, pɩtalɩɣ ɛzɩ pɩnzɩ 4000 mbʊ yɔ.

Pʊwɛ ɛzɩ Babilione ɛyaa sɩ kɔlɔmɩŋ naadozo tʊ pilinzi mazʊʊ ñʊŋ kɩkalɩŋ tɩyɛ kɛlɛ ñʊʊ mayaɣ kɛna kiɖe. Lagadha (ca -1350 ; ca -1200) kaakɛna kajalaɣ tʊʊzʊʊ ɛyʊ weyi ɛpaɣza siŋ lɩzʊʊ kpɛlɛkʊʊ tʊmɩyɛ nɛ kɔlɔmɩŋ naadozo tʊ pilinzi mazʊʊ tʊmɩyɛ kɛ tɩyɩnzɩ kpɛlɛkʊʊ tʊmɩyɛ ɖeɖe nɛ panaɣ ɖɔɖɔ tɔm kɩmamatʊ natʊyʊ, kɔyɔ sakɩyɛ taa ɖɩnaɣ sɔnɔ se ɛ-tʊma taa lɛɛna leba, kɛlɛ ɛ-tɛ Vedanga Jyotisha ɖaɣnɩ-ɖʊ pɩsʊʊ.

Tɩyɩnzɩ nɛ tʊʊzʊʊ tʊmɩyɛ Hipparque Nicée tʊ ɛkɛ krɛkɩ tʊ (pɩnzɩ -190 ; -120) labɩna kajalaɣ kɔlɔmɩŋ naadozo tʊ pilinzi mazʊʊ kpata nɛ pɩcaɣ ɛzɩ taabɩlɩ nɩma yɔ. Pɩwɛɛ mbʊ lɛ, Hipparque taabɩlɩ naa tatalɩ ɖɔ-cɔlɔ mbʊ lɛ krɛkɩ ɛyaa yeke sɩmna Ptolemee waa tɔm kɛlɛ mba susina tɩ-tɔm kpaɣ pɩnaɣ 150 cɔlɔ, pɩ nɛ pɩmatʊ laɣsɩ kɛ Almageste taa.

Erɔpʊ ajɛyɛ taa lɛ, kɔlɔmɩŋ naadozo tʊ pilinzi mazʊʊ tɔm paza kpaɣ kpaɣɖʊ 14 ŋgʊ hɛkʊ taa, papazɩna palɩzɩɣ nɛ latɛŋ kʊnʊŋ Ptolemee tɔm yɔ. Kajalaɣ ñɩmba yɔ Georg von Purbach nɛ kɔzɩ kɔzɩ e-sukuli pɩɣa sɔsɔ Regiomontanus. Pʊwayi yɔ kpaɣ nɛ kpaɣɖʊ 16 pazɩyɛ wɛɛ taa Oronce Finé, Pedro Nunes nɛ Joachim Rheticus. Silisi tʊʊzʊʊ tʊmɩyɛ tʊ Bartholomäus Pitiscus susa kɔlɔmɩŋ naadozo tʊ pilinzi mazʊʊ tɔm sɔsɔtʊ natʊyʊ pɩnaɣ 1595 nɛ takayaɣ ka-ñʊʊ kiɖe tɔm kɔyɔ se Trigonometria.