Cɛjɛsɩ

Pɩlɩɩna Wikipediya
Cɛjɛsɩ, Bassam, Côte d'Ivoire

Cɛjɛsɩ wɛ tɔm naadozo taa. Yʋsʋʋ cɛjɛsɩ wɛɛ, kɔyɛ cɛjɛsɩ n̄ɛwɛɛ nɛ sɔnzɩ n̄ɩnzɩ n̄ɛwɛɛ ɖɔɖɔ. Pasɩŋ kabɩyɛ tʋ nɛ ɛ-cɛjɛsɩ. Ɖooo lɛ, palʋla kabɩyɛ tʋ nɛ pɛtɛhɛdɩ-ɩ hʋsʋʋ cɛjɛsɩ yɔ, patʋʋ-ɩ se njɔndʋ. Lɛɛlɛyɔ, kabɩyɛ n̄ɩma nabɛyɛ eetisi se pɛhɛdɩ piya. Pɔtɔŋ se cɛjɛsɩ wɛɛkɩɣ piya ɛsɩndaa. Toovenum lɛ, cɛjɛsɩ nasɩyɛ mʋʋna piya nɛsɩyɛ ɛlɛ, cɛjɛsɩ lɛɛsɩ n̄ɛwɛɛkɩ-sɩ kɛwɛɛkʋʋ. Hʋsʋʋ cɛjɛsɩ wɛ ndɩ ndɩ. Ɛzɩtɛɣlɩm cɛjɛsɩ wɛɛ, halɩpiya pɛhɛdɩɣ sɩsɩ, cɛjɛsɩ kitibisi n̄ɛwɛɛ nɛ cɛjɛsɩ kɩwɛlɩsɩ n̄ɛwɛɛ ɖɔɖɔ. Abalɩcɛjɛsɩ n̄ɛwɛɛ, sɩsɩ walʋʋ takalam. Abalʋ yaa halʋ weyi e-nesi ɛɛpaɣ yɔ ɛhɛdɩɣna piya cɛjɛsɩ.

Kɔyɛ cɛjɛsɩ wɛ tɔm naadozo taa. Kʋkʋ cɛjɛsɩ wɛɛ, sumaka n̄ɩnzɩ n̄ɛwɛɛ nɛ piya nzɩ pan̄ɩnɩɣ-sɩ kɩn̄ɩnʋ yɔ sɩsɩ cɛjɛsɩ n̄ɛwɛɛ ɖɔɖɔ. Pɩɣa lotu ɛkpa kezeluu nɛ piitiki yɔ, pɛhɛdɩɣ-kɛ kʋkʋ cɛjɛsɩ. Halʋ weyi ɛlakɩ kʋkʋ kʋdɔŋ yɔ ɛhɛdɩɣna cɛjɛsɩ nzɩ. Pɩɣa hʋyɩŋ naalɛ yɔɔ pɛhɛdɩɣ cɛjɛsɩ nzɩ. Papɩzɩɣ pɛhɛdɩ hʋyʋʋ kʋɖʋmʋʋ yɔɔ cɛjɛsɩ sɩtalɩ nɛɛlɛ mbʋ yɔ. Pɛhɛdɩɣ-sɩ nɛ pɩtɛ lɛ, halʋ kɔyɛ laɖʋ naŋ kʋkʋ kɔyɛ nɛ ɛtaa cɛjɛsɩ taa peeye.

South Sudan

Cɛjɛsɩ nzɩ payaɣ se sumaka cɛjɛsɩ?[ñɔɔzɩ | ñɔɔzɩ wikicode]

Kʋdɔŋ nakʋyʋ payaɣ sumaka. Kɩkpa pɩɣa kɔyɔ, kan̄aŋ ɖoŋ ɖoŋ. Pɩɣa ɛn̄aŋ ɖoŋ ɖoŋ mbʋʋ yɔ, pʋwɛɛ se pɛhɛdɩ-kɛ sumaka. Weyi ɛlakɩ sumaka kʋdɔŋ yɔ ɛhɛdɩɣna pɩɣa sumaka cɛjɛsɩ nɛ ɛtaa-kɛ pʋ-kɔyɛ. Cɛjɛsɩ nasɩyɛ n̄ɛwɛɛ nɛ pɛhɛdɩɣ-sɩ piya nzɩ pan̄ɩnɩ-sɩ kɩn̄ɩnʋ yɔ. Pʋ-tɔbʋʋ se yee halʋ ɛɛɖɔkʋʋ yɔ, ɛ nɛ ɛ-walʋ papɩzɩɣ powolo pasʋlʋmɩ ɛgɔlɔmɩyɛ naɖɩyɛ pɩɣa. Pasʋlʋmaa nɛ pɩha-wɛ pɩɣa ŋgaa yɔ, pɛhɛdɩɣ-kɛ cɛjɛyaɣ nakɛyɛ kpayɩ nɛ kataapɩsɩ ɖenɖe kalɩnaa nɛ palʋlʋʋ-kɛ yɔ.

African scarification in the early 1940s

Sɔnzɩ cɛjɛsɩ[ñɔɔzɩ | ñɔɔzɩ wikicode]

Evebu ɛtalɩ tɔɔzʋʋ yɔ, cɛja lakɩ lɩmaɣza nɛ eheyi pɩɣa egbele se e-koowu talɩ sɔnzɩ labʋ. Se ɛkɔɔ nɛ ɛwɩlɩ-ɩ hʋnʋʋ. Peeye neŋ wokina hʋnʋʋ nɛ ɛwɩlɩ e-koowu, pʋ-tɔbʋʋ se ɛhɛdɩɣ-ɩ cɛjɛsɩ. Kiɖe taa pɛhɛdɩɣ cɛjɛsɩ nzɩ. Paahɛdɩɣ-sɩ sɩpɩɩ camɩyɛ. Pileɖiɣ lɛ, sɩpɩzɩɣ sɩmʋʋ. Yee pɩɣa peleɣ yɔ, ɛ-nɩŋgbakutola pɛhɛdɩɣ sɔnzɩ cɛjɛsɩ nzɩ, pʋ-tɔbʋʋ se akpendu cɛjɛsɩ.