Ñɔɔzɩtʋ hɛkʋ taa tʋkaɣ

Pɩlɩɩna Wikipediya
Contenu supprimé Contenu ajouté
Hugo.arg (ndɔncɔɔlɩyɛ | tambasɩ)
ñc Hugo.arg kɛzɩ takayɩhayʋʋ Newton ciiduu paɣtʋ ndɩ ndɩ (lois du mouvement de Newton) ñɩŋgʋ nɛ Newton ciiduu paɣtʋ ndɩ ndɩ ñɩŋgʋ yɔɔ
Gnangbade (ndɔncɔɔlɩyɛ | tambasɩ)
liens
Caŋa 1: Caŋa 1:
Lɔŋsɩnɖʋ sɔsɔ nɔɔyʋ payaɣ se Newton. Ɛma takayaɣ nakɛyɛ nɛ payaɣ-kɛ « Philosophiae naturalis principia mathematica ». Pɩnaɣ 1687 taa ɛma ɛ-takayaɣ ŋ́ga.
Lɔŋsɩnɖʋ sɔsɔ nɔɔyʋ payaɣ se [[Isaac Newton]]. Ɛma takayaɣ nakɛyɛ nɛ payaɣ-kɛ ''Philosophiae naturalis principia mathematica''. Pɩnaɣ 1687 taa ɛma ɛ-takayaɣ ŋ́ga.


Ɛma ɛ-takayaɣ ŋ́ga ka-taa paɣtʋ ndɩ ndɩ ndʋ tɩ-yɔɔ wondu tɩŋa yaa tomnasɩ tɩŋɩɣna nɛ ticiidiɣ yɔ. Sɔsɔ Newton caɣ nɛ ɛmaɣzɩ pɩŋŋ lɛ, ɛkaɖɩ kpayɩ se tomnasɩ tɩŋɩɣna paɣtʋ natʋyʋ yɔɔ nɛ pʋcɔ tɩpɩzɩɣ ticiidiɣ yaa tɩɖɔŋ. Newton tɛ lɩmaɣzɩyɛ ńɖɩ payaɣ sɔnɔ se « mécanique newtonienne ».
Ɛma ɛ-takayaɣ ŋ́ga ka-taa paɣtʋ ndɩ ndɩ ndʋ tɩ-yɔɔ wondu tɩŋa yaa tomnasɩ tɩŋɩɣna nɛ ticiidiɣ yɔ. Sɔsɔ Newton caɣ nɛ ɛmaɣzɩ pɩŋŋ lɛ, ɛkaɖɩ kpayɩ se tomnasɩ tɩŋɩɣna paɣtʋ natʋyʋ yɔɔ nɛ pʋcɔ tɩpɩzɩɣ ticiidiɣ yaa tɩɖɔŋ. Newton tɛ lɩmaɣzɩyɛ ńɖɩ payaɣ sɔnɔ se ''Newton mekaniki''.


Ɛ-lɩmaɣzɩyɛ ńɖɩ ɖɔɖɔ payaɣ ɖɔɖɔ se ɖoŋ tʋmɩyɛ weyi ɛmʋnaa nɛ pʋwɛɛ se paa weyi ɛña ɛ-paɣtʋ yɔ. Ciiduu paɣtʋ ńdʋ sɔsɔ Newton ñɩnaa nɛ ɛna paɣtʋ ndɩ ndɩ ndʋ tɩ-yɔɔ tomnasɩ yaa wondu tɩŋɩɣna nɛ tɩɖɔŋ yaa ticiidiɣ yɔ tɩ-wayɩ lɛ, ɛtasɩ ñɩnɩʋ nɛ ɛtɩlɩ paɣtʋ ndʋ tɩ-yɔɔ wondu tɩŋɩɣna nɛ tɩtɔlʋʋ yɔ. Pʋ-tɔbʋʋ se, ɛtɩlɩ mbʋ piyeki nɛ yee pɔlɔ wonuu nakʋyʋ nɛ hayi kiŋ nɛ peyele-kʋ yɔ kɩtɔlʋʋ yɔ.
Ɛ-lɩmaɣzɩyɛ ńɖɩ ɖɔɖɔ payaɣ ɖɔɖɔ se ɖoŋ tʋmɩyɛ weyi ɛmʋnaa nɛ pʋwɛɛ se paa weyi ɛña ɛ-paɣtʋ yɔ. Ciiduu paɣtʋ ńdʋ sɔsɔ Newton ñɩnaa nɛ ɛna paɣtʋ ndɩ ndɩ ndʋ tɩ-yɔɔ tomnasɩ yaa wondu tɩŋɩɣna nɛ tɩɖɔŋ yaa ticiidiɣ yɔ tɩ-wayɩ lɛ, ɛtasɩ ñɩnɩʋ nɛ ɛtɩlɩ paɣtʋ ndʋ tɩ-yɔɔ wondu tɩŋɩɣna nɛ tɩtɔlʋʋ yɔ. Pʋ-tɔbʋʋ se, ɛtɩlɩ mbʋ piyeki nɛ yee pɔlɔ wonuu nakʋyʋ nɛ hayi kiŋ nɛ peyele-kʋ yɔ kɩtɔlʋʋ yɔ.

27 Kɔlaɣ fenaɣ 2018 à 20:06 wiye ñɔɔzɩtʋ kɩlɛɣzɩtʋ

Lɔŋsɩnɖʋ sɔsɔ nɔɔyʋ payaɣ se Isaac Newton. Ɛma takayaɣ nakɛyɛ nɛ payaɣ-kɛ Philosophiae naturalis principia mathematica. Pɩnaɣ 1687 taa ɛma ɛ-takayaɣ ŋ́ga.

Ɛma ɛ-takayaɣ ŋ́ga ka-taa paɣtʋ ndɩ ndɩ ndʋ tɩ-yɔɔ wondu tɩŋa yaa tomnasɩ tɩŋɩɣna nɛ ticiidiɣ yɔ. Sɔsɔ Newton caɣ nɛ ɛmaɣzɩ pɩŋŋ lɛ, ɛkaɖɩ kpayɩ se tomnasɩ tɩŋɩɣna paɣtʋ natʋyʋ yɔɔ nɛ pʋcɔ tɩpɩzɩɣ ticiidiɣ yaa tɩɖɔŋ. Newton tɛ lɩmaɣzɩyɛ ńɖɩ payaɣ sɔnɔ se Newton tɛ mekaniki.

Ɛ-lɩmaɣzɩyɛ ńɖɩ ɖɔɖɔ payaɣ ɖɔɖɔ se ɖoŋ tʋmɩyɛ weyi ɛmʋnaa nɛ pʋwɛɛ se paa weyi ɛña ɛ-paɣtʋ yɔ. Ciiduu paɣtʋ ńdʋ sɔsɔ Newton ñɩnaa nɛ ɛna paɣtʋ ndɩ ndɩ ndʋ tɩ-yɔɔ tomnasɩ yaa wondu tɩŋɩɣna nɛ tɩɖɔŋ yaa ticiidiɣ yɔ tɩ-wayɩ lɛ, ɛtasɩ ñɩnɩʋ nɛ ɛtɩlɩ paɣtʋ ndʋ tɩ-yɔɔ wondu tɩŋɩɣna nɛ tɩtɔlʋʋ yɔ. Pʋ-tɔbʋʋ se, ɛtɩlɩ mbʋ piyeki nɛ yee pɔlɔ wonuu nakʋyʋ nɛ hayi kiŋ nɛ peyele-kʋ yɔ kɩtɔlʋʋ yɔ.